ROZVINOUT TVŮRČÍ SÍLY SPOLEČNOSTI

Přidáno ve čtvrtek 25. 12. 2008


Mladá fronta, deník ÚV SSM, 16. prosinec 1988

      hodnocení činnosti strany od 10. zasedání ÚV KSČ, zdůvodnění návrhu na svolání XVIII. sjezdu KSČ a úkoly v jeho přípravě, které přednesl generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš na 12. zasedání Ústředního výboru KSČ v Praze dne 15. prosince 1988

Mladá fronta, 16. prosinec 1988

      Před 20 lety, v prosinci 1988, byla většina z nás, dnešních mladých komunistů, ještě malými dětmi. Mladá fronta byla deníkem Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže, v Praze se konalo 12. zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, a do kontrarevoluce, pádu socialismu a restaurace kapitalismu v ČSSR zbýval necelý rok.
      Myslím si, že přepis projevu generálního tajemníka ÚV KSČ s. Miloše Jakeše nám významně pomůže pochopit tehdejší politickou situaci. Nebudu jej nijak komentovat, sám soudruh Jakeš už si je, stejně jako ostatní přesvědčení komunisté, dnes dobře vědom, v čem se jeho slova potvrdila a v čem se mýlil.
      V Mladé frontě byl projev s. Jakeše uveřejněn v nezkrácené podobě, já jsem si jej dovolil mírně zkrátit a vypuštěné pasáže označit. Zvýraznění některých částí textu bylo rovněž provedeno mnou.

Leopold Vejr

      Soudružky a soudruzi,
      význam 12. zasedání ÚV KSČ spočívá v tom, že má rozhodnout o svolání XVIII. sjezdu KSČ, projednat a schválit zaměření práce strany, jejích orgánů a organizací při jeho přípravě. Současně se máme vyjádřit k naléhavým úkolům a problémům sociálně ekonomického rozvoje společnosti a přestavby hospodářského mechanismu na rok 1989, na jejichž řešení je nezbytné soustředit úsilí všech komunistů i ostatních pracujících. Chtěl bych nejprve ústřední výbor informovat o dosavadním postupu a o vývoji politické situace ve straně a společnosti. V uplynulých dvou měsících od 10. zasedání ústředního výboru strany byla činnost předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ zaměřena na zabezpečování realizace závěrů, které ústřední výbor na tomto zasedání přijal. Navazovali jsme přitom na práci, která až dosud byla vykonána při rozpracování a uskutečňování usnesení 7. a 9. zasedání ÚV KSČ. (...)
      Dva měsíce je přirozeně z hlediska života a práce strany a společnosti velmi krátká doba. Přesto lze konstatovat, že výsledky 10. zasedání ÚV KSČ se v řadě směrů příznivě promítly do celkové atmosféry a vývoje vnitropolitické situace v naší zemi. Setkaly se mezi komunisty a většinou ostatních občanů s živým zájmem a pozitivním ohlasem. Jde o důležitou politickou devízu, kterou bychom v žádném případě neměli promarnit. Velká pozornost se soustřeďovala zejména na změny, které ústřední výbor schválil či doporučil uskutečnit v kádrové oblasti a v organizační výstavbě strany. S podporou se všeobecně setkalo i doporučení urychlit o jeden rok konání XVIII. sjezdu KSČ. Postupně se do popředí zájmu dostávají závěry, které ústřední výbor přijal k rozvíjení ideologické práce v podmínkách hospodářské a společenské přestavby.
      Výsledky 10. zasedání nalezly i značnou mezinárodní odezvu. V Sovětském svazu i v ostatních socialistických zemích byly přijaty s porozuměním a oceněny jako další důležitý krok při uskutečňování komplexní přestavby naší společnosti. Realistický postoj k nim zaujaly pokrokové a demokratické síly i v dalších státech. Jinak a z jiných pozic je přirozeně komentovala buržoazní nepřátelská propaganda a jí sloužící sdělovací prostředky. Ve shodě s některými protisocialistickými skupinami u nás se snažily a nadále snaží zkreslovat výsledky 10. zasedání ÚV KSČ, vytvářet falešný obraz o situaci v naší společnosti, o politice hospodářské a společenské přestavby, kterou společně a se shodnými cíli uskutečňujeme se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi. Všem takovýmto pokusům je nezbytné ofenzivní ideologickou prací přesvědčivě a argumentačně čelit.
      V období po 10. zasedání ÚV KSČ byla již učiněna řada praktických kroků při realizaci jeho usnesení.
      V souladu se závěry ústředního výboru zahájil 31. října svou činnost výbor pro stranickou práci v České socialistické republice. Ohlasy, které přicházejí na ustavení a rozvinutí činnosti výboru, jak to vyplývá z poznatků ze stranických aktivů, dopisů i z dalších informací, jsou vesměs pozitivní. V současném období se dokončuje vytváření jeho aparátu. Celkově se počítá, že činnost výboru bude zabezpečovat 60 - 70 pracovníků vyčleněných z aparátu ÚV KSČ, přičemž, jak bylo řečeno na 10. zasedání ÚV KSČ, se bude dále snižovat počet pracovníků ústředního výboru. Také ústřední kontrolní a revizní komise KSČ zvolila na svém zasedání 15. listopadu jedenáctičlennou komusi pro kontrolní a revizní činnost strany v České socialistické republice a uvolňuje pro potřeby její práce 15 svých pracovníků.
      Svoji činnost - až na právní komisi, která se sjede 21. prosince - zahájily všechny ostatní stálé komise ÚV KSČ, které byly schváleny na minulém zasedání ústředního výboru strany. Začala také pracovat komise pro přípravu nových stanov KSČ. Pokud jde o komisi ústředního výboru pro přípravu programu strany, sejde se během dnešního zasedání ÚV KSČ. (...)
      Dále v tomto období byly dokončeny práce na novém kádrovém pořádku ÚV KSČ a výboru pro stranickou práci v ČSR, který je vám předložen k posouzení. (...) Zpřesňuje a v řadě směrů i zjednodušuje mechanismus předkládání kádrových návrhů stranickým orgánům. Podstatně se zužuje nomenklatura ÚV KSČ a jeho orgánů.
      Zprava M. Jakeš, G. Husák, L. Adamec a V. Biľak (...) Bezprostředně po 10. zasedání ÚV KSČ byla jmenována nová vláda ČSSR a byly uskutečněny změny v národních vládách. Předsednictvo ÚV KSČ věnovalo velkou pozornost přípravě programového prohlášení nové federální vlády, které přednesl její předseda soudruh Ladislav Adamec ve Federálním shromáždění. Prohlášení bylo ve straně i veřejnosti přijato pozitivně. Je oceňována jeho jasná a srozumitelná řeč, otevřenost, kritičnost, konkrétnost, to, že se dotýká otázek, na které je soustředěna pozornost našich občanů. Z jeho charakteru vyplývá, že federální vláda si je vědoma své velké odpovědnosti, hlásí se k ní a že chce této odpovědnosti také dostát. Tím rozhodujícím nyní je energicky, důslednou, koncepční, organizátorskou a kontrolní činností zabezpečovat realizaci vytyčených záměrů. Nikde neustupovat před překážkami, nezaleknout se problémů, možných konfliktů a rizik. Předsednictvo doporučuje ústřednímu výboru programové prohlášení vlády a jeho zabezpečení plně stranicky podpořit. Jde zejména o to politicky a ideologicky působit tak, aby plnění programového prohlášení se stalo doslova všelidovou záležitostí, především věcí všech státních, hospodářských a společenských orgánů a organizací i všech samosprávných orgánů. Je to v zájmu každého občana a celé společnosti, v zájmu rychlejšího dosahování žádoucích výsledků v sociálně ekonomické oblasti, v růstu životní úrovně, v naplňování cílů hospodářské a společenské přestavby. Vyžaduje to zejména snižovat nákladovost výroby, spotřebu energie, materiálů a surovin. (...) Jinými slovy řečeno nemůžeme si nikde dovolit žít nad poměry. Je nutno, když je to potřeba, se umět i uskrovnit. Vyžaduje to také odstranit zbytečné a neefektivní výdaje, podstatně lépe hospodařit se všemi materiálními a finančními zdroji.
      (...) Jak známo, a vyplynulo to i z programového prohlášení federální vlády, bylo přijato rozhodnutí uplatnit nový hospodářský mechanismus v praxi o jeden rok dříve, než se původně předpokládalo, to je k 1. 1. 1990. Předsednictvo ÚV KSČ toto rozhodnutí podporuje a považuje je za oprávněné. Zároveň s tím je třeba vidět, že jde o velmi náročný a složitý úkol, který je spojen i s nemalými riziky. Jeho splnění vyžaduje důkladné politické, ekonomické, kádrové, ideologické a organizační zabezpečení. Na co musíme klást důraz, je to, aby současně s organizačními změnami, s uplatňováním nových ekonomických nástrojů, ustavováním samosprávných orgánů, s volbami ředitelů, rychleji probíhaly změny v obsahu, v celkovém chování všech článků řízení a vedoucích pracovníků. To je hlavní a určující, má-li přestavba přinášet rychleji žádoucí výsledky.
      Pokud jde o úkol snižovat počty pracovníků centrálních federálních a republikových orgánů, odešla dosud z celkového předpokládaného počtu uvolňovaných zhruba polovina pracovníků. V souvislosti s vytvořením nové organizační struktury a vymezením působnosti centrálních orgánů bylo zrušeno 12 funkcí náměstků a místopředsedů (46,5 procenta), 312 ředitelů odborů (69,4 procenta), 552 vedoucích oddělení (27,1 procenta).
      Je třeba trvat na tom, aby spolu se snižováním počtu pracovníků byly uvolňovány také příslušné prostory a objekty. (...) Mnohde se i hledají různé cesty a výmluvy, jak tento úkol obejít. To nelze tolerovat.
      S daleko větší rozhodností je nutno řešit palčivé problémy, které ztrpčují život lidem a ovlivňují celkové společenské, a dá se říci i politické klima. Jde zejména o to realizovat přijatá opatření ke zlepšení zásobování vnitřního trhu, zvláště průmyslovými výrobky, a vyvozovat závěry vůči těm, kdo úkoly neplní. Celkově je třeba říci, že potíže, které máme na vnitřním trhu, nelze spojovat s činností současné vlády, nevznikly teď. I když se zvýšily dodávky řady druhů zboží, je ke spokojenosti ještě stále daleko. Rovnováha na vnitřním trhu byla narušena. Naléhavým požadavkem je zabezpečit rytmičnost v zásobování. K tomu je třeba i pochopení občanů, aby nepodléhali nákupním horečkám a zbytečně nekupovali výrobky do zásoby. Větší pořádek musí být i v obchodě, aby zboží bylo včas objednáváno a dostávalo se skutečně na pulty, ke spotřebitelům.
      Hlavní řešení k zabezpečení stability vnitřního trhu je ve výrobě, v její kvalitě, v sortimentní i cenové skladbě výrobků. Proto stále klademe takový důraz na plnění úkolů státního plánu i na to, aby mzdy, odměny, podíly byly důsledně vázány na skutečné výsledky ve výrobě. Jiná cesta by nevedla k ničemu jinému než k inflaci.
M. Jakeš v roce 1988       Nikde, na žádném úseku a stupni řízení nelze trpět anonymitu. Všude je nutno plně uplatňovat zásadu, že za každou dobrou nebo lajdáckou práci, za každým úspěchem či nedostatkem stojí konkrétní lidé. Každý, ať pracuje kdekoliv, za něco odpovídá a musí za to také nést důsledky - ať již dobré nebo špatné. Anonymní kritika se obrací proti straně, proti ústřednímu výboru a vládě. Nedostatky a problémy se nakonec ztotožňují se socialistickým zřízením.
      Významnou součástí životní a kulturní úrovně lidu je péče o jeho zdraví. (...) Celá společnost, všechny její složky mají povinnost zabezpečovat péči o zdraví lidu jako nedílné součásti našeho hospodářského a sociálního rozvoje. Zároveň je ale nezbytné, aby i každý občan se choval vůči svému zdraví s nejvyšší odpovědností a ohleduplností. K tomu musí být zaměřena i široká zdravotnická osvěta.
      Velkou práci v uplynulých dvou měsících vykonalo Federální shromáždění. Vedle zmíněného programového prohlášení vlády ČSSR projednalo a schválilo další důležité zákony rozšiřující politické a právní předpoklady k urychlení hospodářské přestavby i k prohlubování socialistické demokracie. Značný význam nesporně má schválení novelizace zákoníku práce, jejíž zásady byly dopracovány na základě výsledků veřejné diskuse, stanoviska ROH a jednání výborů poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů.
      S podporou se setkala výzva Federálního shromáždění a stanovisko ústředního výboru Národní fronty k dodržování socialistické zákonnosti a prohlubování socialistické demokracie. Reaguje se v nich i na skutečnost, že někteří jednotlivci i skupinky podporované určitými silami ze Západu se snaží v rozporu s poctivým úsilím pracujících narušovat proces přestavby a demokratizace a zneužít jej k protisocialistickým cílům. Je tomu tak zejména v Praze. K tomu jim měl posloužit i pokus o znevážení a narušení důstojného průběhu oslav státního svátku u příležitosti 70. výročí vzniku Československé republiky, organizování semináře k tomuto datu a stejně tak i zneužití povoleného shromáždění u příležitosti 40. výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv k otevřeným výpadům proti socialismu. Jde o pokusy jednotlivců a skupin o konfrontaci, které nelze tolerovat, neboť nemají nic společného se skutečnou demokratizací, přestavbou a zájmy našeho lidu.
      Aktivní podporu politické, hospodářské a společenské přestavby, závěrům 10. zasedání ÚV KSČ vyjádřily také sjezdy ČSTV (Československého svazu tělesné výchovy, pozn. LVE), Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou, pozn. LVE), Socialistické akademie a další důležitá jednání orgánů a organizací Národní fronty. Plně se to rovněž projevilo na setkání s představiteli ostatních politických stran, sdružených v Národní frontě ČSSR, ČSR a SSR. Významné v tomto smyslu bylo také listopadové zasedání ústředního výboru Národní fronty ČSSR, které se zabývalo dalším zvýšením aktivity a podílu organizací v ní sdružených při realizaci úkolů sociálně ekonomického rozvoje, přestavby a demokratizace, při řešení problémů a nedostatků, které brzdí rychlejší postup kupředu. Na tomto zasedání ústřední výbor NF schválil složení komise KSČ a NF ČSSR, která zahájí práci 10. ledna příštího roku. Vyslovil také souhlas se žádostí Českého svazu ochránců přírody a Slovenského svazu ochránců přírody a krajiny o přijetí do Národní fronty. V nedávných dnech se z podnětu listopadového zasedání ÚV NF uskutečnilo u příležitosti 40. výročí Všeobecné deklarace lidských práv a Dne lidských práv Fórum československé veřejnosti. Na tomto fóru byl ustaven Výbor československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci. Očekáváme, že výbor přispěje jak k posílení základny pro uplatňování práv našich občanů, tak k rozvoji mezinárodního dialogu o humanitární spolupráci a k plnění závazků přijatých státy v oblasti lidských práv.
      V období po 10. zasedání došlo k řadě významných událostí i v mezinárodní oblasti. Jak vyplývá z předložené zprávy o činnosti předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ, pokračovala v něm zahraničně politická aktivita komunistické strany a našeho státu.
      Uskutečnila se návštěva předsedy nové vlády ČSSR soudruha Ladislava Adamce v Sovětském svazu, při níž byla projednána a dohodnuta řada otázek hospodářské spolupráce. Tato jednání budou pokračovat. Velký význam měla pracovní návštěva člena politického byra a tajemníka ÚV KSSS soudruha Alexandra Jakovleva v ČSSR. Program ideologické spolupráce mezi naší stranou a Komunistickou stranou Sovětského svazu podepsaný během jeho návštěvy předpokládá další rozšíření součinnosti obou stran v ideově výchovné práci - v činnosti hromadných sdělovacích prostředků, ve vědě, školství a kultuře i v dalších oblastech.
      (...) Ve stycích s našimi západními partnery projevujeme upřímný zájem o přeměnu Evropy ve světadíl trvalého míru a spolupráce a dáváme k tomu i potřebné podněty. Čs. návrh na vytváření pásma důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů jde právě tímto směrem. Aktivně se zasazujeme o urychlené zakončení vídeňské následné schůzky. Její výsledky mohou při pečlivém plnění závazků všech stran výrazně přispět k rozvoji celoevropského procesu, podnítit jednání o podstatném snížení ozbrojených sil a konvenční výzbroje v Evropě, o hospodářské, vědeckotechnické, ekologické a humanitární spolupráci.
      V zahraniční politice naší strany a státu podporujeme vše, co slouží věci míru, posiluje mezinárodní bezpečnost, rozšiřuje spolupráci a dorozumění mezi státy a národy. (...)
      Nejvýznamnější událostí uplynulých dnů v mezinárodně politické oblasti nesporně byla cesta generálního tajemníka ÚV KSSS a předsedy Nejvyššího sovětu SSSR soudruha Michaila Gorbačova do USA, jeho zásadní vystoupení na půdě OSN, jakož i jednání s dosavadním prezidentem R. Reaganem a nově zvoleným prezidentem USA G. Bushem.
      Před nejvyšším mezinárodním fórem formuloval sovětský představitel stěžejní problémy soudobého světa i historické úkoly, které vyžadují spojit síly všech k záchraně a rozkvětu civilizace. Soudruh Gorbačov přednesl v OSN v souladu s dohodnutou společnou linií socialistických zemí nové závažné zahraničně politické iniciativy, které představují významný program dalšího prohlubování procesu ozdravění v mezinárodních vztazích, upevňování důvěry mezi státy a národy a řešení globálních problémů lidské civilizace. Československo tento program plně podporuje. Jeho součástí jsou i jednostranná opatření týkající se ozbrojených sil a konvenční výzbroje. V případě ČSSR půjde v této fázi o stažení jedné sovětské tankové divize z našeho území a její následné rozpuštění. Toto rozhodnutí bylo s námi konzultováno a má naši podporu. Přijata budou i dalších opatření včetně našich vlastních. Věříme, že toto gesto dobré vůle najde v NATO příznivou odpověď a že se stane impulsem v procesu evropského odzbrojení.

      (...) Tolik, soudružky a soudruzi, k nejzávažnějším událostem, které charakterizovaly vnitropolitický a mezinárodní vývoj po 10. zasedání ÚV KSČ. Celkově lze říci, že v tomto období byl učiněn další krok v rozvíjení procesu přestavby a demokratizace.
      Z širšího hlediska při hodnocení situace ve straně a společnosti nespouštíme ze zřetele, že vývoj u nás je provázen řadou závažných problémů, že na mnoha místech mají staré přístupy - formalismus, rutina a setrvačnost - pevné kořeny. Pomalý je postup zejména ve strategických směrech, které jsou určující pro zdravý a stabilní rozvoj společnosti. (...) Mnoho je třeba ještě vykonat pro ozdravení celkového morálního ovzduší ve společnosti, aby se všude stalo normou socialistické pojetí sociální spravedlnosti, vykořenila lhostejnost, rovnostářství, různé druhy příživnictví, aby se vysokého ocenění dostávalo poctivé a kvalitní práci. Předpokladem k tomu je důslednější uvádění závěrů 9. zasedání ÚV KSČ do života, které zavazují stranu mít iniciativu v řešení těchto problémů. Znovu zdůrazňujeme, že klíčem k úspěšnému uskutečňování politiky hospodářské a společenské přestavby je úroveň práce strany a její pevné spojení s lidem.

      Soudružky a soudruzi,
M. Jakeš v r. 1989       předsednictvo ústředního výboru předkládá dnešnímu zasedání návrh svolat XVIII. sjezd KSČ na 10. května 1990. Důvody, proč se navrhuje svolat sjezd o rok dříve, byly objasněny na 10. zasedání ÚV KSČ. Bylo uvedeno, že v naší straně a společnosti probíhají v posledním období významné změny a rýsují se v mnohém zcela nové úkoly, požadavky i problémy, jejichž posouzení a řešení přísluší sjezdu strany. Sleduje se tím rovněž, aby Směrnice k 9. pětiletému plánu mohla být projednána ještě před vstupem do nové pětiletky.
      Význam přípravy a konání XVIII. sjezdu KSČ určuje sama doba, v níž žijeme, rozsah procesů, které se v současnosti odehrávají, potřeba dosažení nové kvality socialistické společnosti a jejího spojení s vymoženostmi vědeckotechnické revoluce. Sjezd zhodnotí, jak jsme do této etapy vstoupili. Posoudí výsledky dosažené v sociálně ekonomické oblasti, tempa hospodářské a společenské přestavby a přijme závěry k dalšímu postupu strany při uskutečňování strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje ve prospěch společnosti a každého jejího člena, ve prospěch socialismu a míru.
      (...) Některé základní dokumenty, především zásady programu a návrh stanov, budou předloženy k diskusi. (...) Zásady programu musí vycházet z realit současného světa a změn v naší společnosti, zejména ze zkušeností z přestavby a demokratizace, z probíhající vědeckotechnické revoluce, jejích sociálních a ideových souvislostí. Při jejich vypracování bude využito zkušeností bratrských stran, zejména KSSS, všeho, co přinesla revoluční teorie a praxe. Příprava zásad programu musí obstát z hlediska rozvojových perspektiv KSČ a ČSSR. Musí být založena na tvořivém rozvoji marxismu-leninismu, na nesmlouvavé vědecké analýze a komunistické stranickosti.
      XVIII. sjezdu KSČ bude předložen i návrh nových stanov strany. (...) Musí napomáhat tomu, aby strana plnila svoji avantgardní úlohu ve společnosti, což je rozhodující předpoklad úspěchu přestavby.
      Počítáme s tím, že XVIII. sjezd posoudí i další dokument mimořádného významu - zásady nové ústavy ČSSR. Jak je známo, práce na jejich přípravě budou zahájeny společně s Národní frontou.
      (...) Mimořádně významnou součástí příprav sjezdu budou výroční členské schůze a stranické konference. Předsednictvo ÚV KSČ doporučilo, aby výroční členské schůze základních organizací se konaly v září - listopadu 1989. Všeplenární schůze, podnikové, celozávodní, místní a městské konference se budou konat v prosinci 1989 a lednu 1990, okresní konference 10.-11. 2. a 17.-18. 2. 1990, krajské a městské konference v Praze a Bratislavě 17. až 18. 3. 1990. Sjezd Komunistické strany Slovenska se doporučuje konat v dubnu 1990. Pokud jde o organizační uspořádání strany na území ČSR, budou tyto otázky řešeny v návrhu nových stanov.
      (...) 9. zasedání ÚV KSČ vytyčilo zásadní úkol: provést přestavbu činnosti strany samotné. Oč v přestavbě stranické práce jde a co zejména vystupuje v předsjezdovém období do popředí? Je to především hluboká demokratizace vnitrostranického života, demokratické uplatňování vedoucí úlohy strany i požadavek, aby strana byla vůdčí morální silou společnosti. Prohloubení vnitrostranické demokracie je bezpodmínečným předpokladem aktivity komunistů, politického zdraví strany, schopnosti jejího vlastního rozvoje.
      V práci každé stranické organizace musí být zabezpečena svoboda diskuse, vytváření prostředí, ve kterém každý člen strany bude mít pocit, že se žádá jeho názor, že každý jeho podnět bude věcně posouzen. Jen tak je možno poznat a vyjádřit co nejsprávněji skutečnost a dospět k akční jednotě. Musíme pozvednout ideovou a organizační jednotu strany na úroveň nových úkolů. Tato jednota není dána jednou provždy. Formuje se v procesu tvorby a realizace politiky strany. Budeme ji i nadále budovat a upevňovat na zásadách marxismu-leninismu a jejich tvořivém uplatňování, na řešení úkolů přestavby a demokratizace, konkretizovaných po XVIII. sjezdu na zasedáních ústředního výboru KSČ.
      Zejména v období velkých společenských přeměn je nutné, aby vedoucí kádry všech orgánů a organizací i strana jako celek správně pochopily tyto změny a učinily včas odpovídající závěry tak, aby strana stála vždy v čele, byla skutečným předvojem společnosti, aby se upevnila její jednota, akceschopnost a sepětí s lidem.
      Závažným požadavkem je důsledné uplatňování kolektivnosti ve stranické práci. (...) Velký důraz je nezbytné všude klást při prohlubování demokratismu při uskutečňování vedoucí úlohy strany. Vyžaduje to uplatňovat v činnosti všech stranických orgánů a organizací metodu politického vedení, odstranit všechny projevy necitlivosti, komandování a nahrazování jiných orgánů a organizací. Základním požadavkem je, že linii strany v mimostranických orgánech lze uplatňovat zásadně prostřednictvím komunistů, kteří v nich pracují. Politické vedení je těsně spjato s rozvíjením činnosti všech článků politického systému, s rozšiřováním samosprávnosti organizací sdružených v Národní frontě. Podporujeme, aby jejich činnost - vycházející z politické linie strany - byla samostatná, aby iniciativně vnášely svůj vklad do výstavby socialismu, odpovědně vyjadřovaly zájmy tříd, sociálních a generačních skupin a působily k jejich sjednocování s celospolečenskými zájmy. Politické vedení rovněž znamená každodenně se řídit stále aktuálním gottwaldovským heslem „čelem k masám“. Vyjadřuje životní zájem strany na tom, aby lidé její politiku - politiku pro ně - chápali, podporovali a uskutečňovali. Stejně jako dříve i dnes je nutno o důvěru lidí usilovat, a řekl bych i bojovat. To vyžaduje překonat pohodlnost a administrativní způsoby práce, různé projevy přikazování a rozhodování za zavřenými dveřmi, všude prosadit vysokou náročnost a odpovědnost.
      (...) Náš politický systém vytváří prostor pro široké demokratické uplatňování pluralismu zájmů a názorů. Znovu přitom zdůrazňujeme, že jsme pro socialistický pluralismus, který nemá a nemůže mít nic společného s vytvářením a působením protisocialistických politických struktur. Bylo by to namířeno proti nejvlastnějším zájmům a moci pracujícího lidu. Proto návrat k předúnorovým poměrům a vůbec již k poměrům v buržoazní republice je vyloučen. To musí vzít na vědomí i ti, kteří uvažují a jednají jinak, kteří by si chtěli tento návrat vynutit.
      (...) Stranické orgány a organizace musí v předsjezdovém období široce rozvinout ideologické působení, zejména každodenní masovou politickou práci. Je nezbytné dosáhnout, aby otázky účinnosti ideologické práce tvořily důležitou součást samotného jednání výročních členských schůzí a stranických konferencí. Základním požadavkem zejména je, aby tato činnost byla těsně spjata s praxí, pružně a přesvědčivě reagovala na živé otázky a problémy ve straně a společnosti.
      V životě strany musíme rovněž pozvednout kritéria komunistických morálních hodnot. Předpokládá to právě vysokou ideovost, principiálnost, skromnost a zejména čestné, soudružské vztahy, aby si všichni komunisté byli rovni, měli ke svým soudruhům blízký, niterný vztah, vážili si jich jako spolubojovníků. Musíme vyhlásit neúprosný boj jevům, které jsou s tím v rozporu, stejně jako všem projevům chamtivosti, prospěchářství a egoismu přinášejícím tolik škod straně.
      Předsjezdová kampaň má přispět, aby každý komunista uplatňoval svá práva a plnil své povinnosti, jak to vyžadují stanovy strany. Je nutno skoncovat se vším alibismem, tolerantností a odpustky, které umožňují sociálně ekonomický parazitismus přinášející mravní, ideový i politický rozklad. Zde se musí začít plně prosazovat komunistická zásadovost. Bez odstranění těchto amorálních jevů lze těžko semknout stranu a kolem strany pracující.
      Sociologické průzkumy, jejichž výsledky jsme projednali v předsednictvu ÚV KSČ, ukazují, že v očích mnoha nečlenů, ale i členů strany, nemají někteří funkcionáři autoritu. Hluboce je zakořeněn názor, že nemálo funkcionářů zneužívá své postavení, že jsou lidé, kteří vstupují do strany proto, aby měli různé výhody, hlavně jistý kádrový postup. Jistě, takové případy existují, a proto je také řešíme. Bylo by ale politickou chybou je generalizovat. Drtivá většina členů a funkcionářů vstoupila do strany s přesvědčením a vůlí dávat své síly a schopnosti ku prospěchu socialismu, v zájmu lepšího života lidu. Obětavě pracují a za to jim patří upřímné poděkování. Strana na ně spoléhá i při řešení nynějších revolučních úkolů. Čestné, pracovité lidi musíme všude podpořit, a kde se to ukáže potřebné, se za ně i plně postavit.
      (...) Při kádrové přípravě výročních členských schůzí, stranických konferencí, sjezdu KSS i XVIII. sjezdu KSČ je nutné zabezpečit správné rozmístění kádrů, aby nedocházelo ke kumulaci funkcí. Je třeba zabezpečit jejich zdravou obměnu, vyzvedávat mladé lidi, ženy a postupně je volit do vyšších orgánů, jak to stanovilo 7. a 9. zasedání ÚV KSČ. (...)
      Při plnění našich vnitřních úkolů se budeme i nadále pevně opírat o všestrannou spolupráci se Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy. Máme životní zájem na zefektivnění činnosti RVHP a budeme se na uskutečňování vytyčených záměrů v tomto směru aktivně podílet. (...)
      Lepší předpoklady pro naši práci vytváří i příznivější tendence v mezinárodních vztazích. Společně se Sovětským svazem, všemi zeměmi socialistického společenství, s realistickými, pokrokovými a demokratickými silami budeme aktivně přispívat k procesu uvolňování napětí, k odzbrojení a k rozvíjení mírové spolupráce mezi národy.

      Soudružky a soudruzi,
      dnešnímu zasedání ústředního výboru předkládáme rovněž některé kádrové návrhy. Chci informovat ústřední výbor, že o uvolnění z funkce člena předsednictva, sekretariátu a tajemníka ÚV KSČ a předsedy komise ústředního výboru pro zahraniční politiku požádal soudruh Vasil Biľak. (...)
      Předsednictvo posoudilo žádost soudruha Biľaka a doporučuje ústřednímu výboru této žádosti vyhovět. Jménem předsednictva a jistě i jménem celého ústředního výboru chci vysoce ocenit práci soudruha Vasila Biľaka, kterou vykonal pro naši stranu a socialistickou společnost, pro naše přátelství, spojenectví a spolupráci se Sovětským svazem, s jeho leninskou komunistickou stranou i pro upevňování internacionálních svazků s dalšími socialistickými zeměmi a bratrskými stranami. Upřímně mu za tuto velkou práci děkujeme. Celý dosavadní život soudruha Biľaka je spjat se zápasy Komunistické strany Československa za životní zájmy a šťastný život dělnické třídy, pracujících. Jako důsledný vlastenec a internacionalista se na těchto zápasech aktivně podílel. Zvlášť bych chtěl ocenit jeho přínos k upevňování pozic naší strany v mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí. Statečnost komunisty, věrnost straně, ideálům marxismu-leninismu, přátelství se Sovětským svazem plně prokázal i v těžkých krizových letech a při překonávání jejich důsledků. Soudruh Biľak dlouhá léta působil ve vedení naší strany a získal si uznání a vážnost. Jeho práce byla nejednou oceněna nejvyššími vyznamenáními a řády. Přejeme soudruhu Biľakovi do dalších let dobré zdraví a věříme, že i nadále bude svými znalostmi a bohatými zkušenostmi přispívat k řešení problémů, které před námi stojí, k zvládnutí úkolů komplexní přestavby a demokratizace naší společnosti, k upevňování jednoty a akceschopnosti strany.
      (...)

      Soudružky a soudruzi,
      rozhodnutím o svolání XVIII. sjezdu vstoupí Komunistická strana Československa do mimořádně důležitého období intenzivní práce, která bude vyžadovat aktivní, vysoce odpovědný přístup všech stranických orgánů a organizací, každého komunisty. Jsme si vědomi i obtíží, se kterými se setkáváme. To nás však nemůže odradit. Naše strana má velké zkušenosti. Můžeme se opírat o nesporné vymoženosti, jichž náš lid v socialistické výstavbě dosáhl.
      Jde o to, aby veškerá naše činnost směřovala k naplnění hesla „V jednotě strany a lidu, cestou přestavby a demokratizace za rozvoj socialistické společnosti“, v jehož duchu mají proběhnout výroční členské schůze, stranické konference i sjezd strany. Vyžaduje to v celém předsjezdovém období důsledně plnit úkoly v sociálně ekonomické oblasti i v dalších sférách společenského života, upevnit jednotu a zvýšit akceschopnost strany, její sepětí s lidem. Musíme dbát, aby se všude vytvářel prostor pro rozvinutí a upevnění všech tvůrčích sil společnosti. Jen tak budeme moci přistoupit k XVIII. sjezdu naší strany s žádoucími výsledky.

EPILOG:
Necelý rok po tomto projevu, 5. prosince 1989, byl soudruh Miloš Jakeš vyloučen z KSČ.

Připravil Leopold Vejr