Miroslav Štěpán: Co dnes, zítra, pozítří...

Přidáno v neděli 30. března 2014

      23. března 2014 jsme se navždy rozloučili se soudruhem Ing. Miroslavem Štěpánem, CSc. (nar. 5. 8. 1945), generálním tajemníkem Komunistické strany Československa. K připomenutí jeho památky přinášíme text jeho vystoupení na XXXIII. pražské teoreticko-politické konferenci, pořádané Obvodním výborem KSČM Praha 1 a dalšími organizacemi dne 3. listopadu 2012.

      * * *

      Referát nemám, řeknu jen několik poznámek. Takže doufám, že na příští konferenci nebudu kritizován, že chodím nepřipraven. Soudruh Chaloupka tady na něco reagoval, tak já bych také na něco zareagoval.
      Za prvé. Pokud jde o Miloše Zemana, řeknu jedno, a nemusíte mu to říkat, i když je doba, kdy mu to někteří hned poběží říct. Asi bude zvolený prezidentem, ale já bych si ho v současné době domů do obýváku na besedu nevzal. Jsem jediný, který to do novin napsal. A řekl o mně, že jsem idiot a grázl... Ale přesto si myslím, že z devíti, kteří se hlásí na post prezidenta, mi nic jiného nezbývá, pakliže máme dát názor, že jsme za Zemana. A k tomu můžeme pod čarou říci, že do dnešního dne Komunistická strana Čech a Moravy – a tady to zaznělo – žádného kandidáta nemá. Tak bych předčasně nezavíral dveře, protože asi tak za týden se dočtete, jak i strana, tedy hostitelská této konference, vyjádří podporu Miloši Zemanovi. Tak tady bych v té věci byl opatrnější.
      Co Zeman udělal, to všichni velmi dobře víme. Samozřejmě že je to nebezpečný kandidát. Samozřejmě, že to bude složitý prezident. To všichni víme. Ale také víme, že jak sociální demokracie, tak i KSČM, jsou vlastně strany bez pozice těchto základních věcí. To znamená, ve finále stejně se shodnou. Socdem nebude poslouchat ten dětský parlament, to vedení, ten management, tedy ten socdem. To znamená, že stejně pak ve druhém kole budou volit Zemana. A samozřejmě KSČM, když Remek řekl, že ne, tak se mi zdá, že už asi dneska nikde nikoho nevylovíme nebo snad ano? Takže prosím pěkně nespojovat - KSČM = Zeman, byť Zeman samozřejmě někdy někde v KSČ byl a někdy v roce šedesát osm odešel nebo byl „odejit“. To jsme nezkoumali a ani nás to moc příliš nezajímá.
      Za druhé. Soudruh Chaloupka tady hovořil o Československém komunistovi. Já mám někdy takový pocit, že tato malá strana, která vznikla ze zcela evidentních příčin, a zvolila variantu obnovy Komunistické strany Československa z roku 1921, se jakoby stala obrovským terčem a hlavním třídním protibojovníkem KSČM. Samozřejmě, když tuto otázku postavíte správně, vidíte, že to není pravda. Je to absolutní nesmysl. A přesto to v tom stanovisku soudruha Chaloupky (když se budu impertinentní otázkou zabývat, a ani nevím, jestli byl na mimořádném sjezdu..., a nevím, co, kdy dělal...) zaznělo.
      V mnoha referátech tady, soudruzi, zaznělo, že jedním ze znaků identity komunistického hnutí je také jeho vztah k minulosti. A já si myslím, že se s tímto ani tato strana nevypořádala. My prostě musíme říci, že tento mimořádný sjezd byl sjezdem lumpů, nebezpečných lidí, bláznů, kteří pod vlivem mezinárodních okolností splnili určité úkoly. Aby se rozpadla Československá republika a byl obnoven primitivní kapitalismus. A abychom ve finále diskutovali o tom, co tady diskutujeme a chyběl nám závěr co dnes, zítra a pozítří. Takhle stojí tato otázka. A proto si musíme ty věci takto postavit. Ti co byli vojáky, říkají, že na mimořádném sjezdu nemohli být. Tak já připomenu těmto vojákům, že tam byly přijaty debilní závěry:
      Miroslav Štěpán První. Vypracujeme systém, program moderního socialismu. Koupím si první řadu, slibuji to tady, až ten program uvidím. A dokonce jsem nepřesvědčen o tom, že to má být.
      Další. 17. listopad má být národním svátkem. Dodnes se strana potácí s tím, že se nám zdá, jako by dobré věci Listopadu odvál čas. Já tam žádné nevidím. To znamená, tato věc mě trápí.
      Za další... Podpoříme volbu Václava Havla prezidentem. Musí nám být stydno za ty, kdo to podpořil. Je to tak?
      Takže víte, ono je to hrozně složité. Proto nejlepší by bylo generálně se tohoto sjezdu vzdát a potom můžeme věci posuzovat.
      Demokratické fórum komunistů. Soudruzi, to byl také takový podvod organizovaný odjinud. Půjčili si někde auto a vyjeli. A tam se postavili a bez ohledu na Stanovy se většina nominovala jako důležití delegáti na ten XVIII. mimořádný sjezd.
      Není to dodnes vypořádané. Co to bylo za akci? Co to bylo za sešlost? Co tato sešlost chtěla dořešit v této zemi? Vzdejme se tedy těch myšlenek, rozeberme tady ty věci.
      A poslední – abych nezdržoval. V mnoha referátech se dočítám, že Komunistická strana Čech a Moravy nemá nic společného s předlistopadovou Komunistickou stranou Československa. Soudruzi, to je na pár facek, to už není na diskusi. Když tady 99 % procent vašich a našich členů jsou členy Komunistické strany Československa.
      Ale jsou tam i horší věci, soudruzi. Jeden řečník, z vysokých míst (ten má výplatu dobrou, lepší než my tady), prohlašuje, že nemáme nic společného s KSČ politicky, ideově, ekonomicky, organizačně, ani jinak. A tak je třeba předat tyto věci policii. Ať se na to podívají. A jestli je to tak, soudruzi, tak potom došlo k mimořádně závažnému trestnému činu. A to je třeba vyšetřit.
      Já vím, že někdo řekne: to je demagog, ten Štěpán. Já vám chci jen prostě říct - dávejme si pozor na takovéto úvahy.
      A ještě jedna poznámka, když už tedy mám tu šanci.
      Byla to velká sláva okolo voleb. A všichni se radovali... Všichni jsme si říkali: Je to zajímavé. Je to dobré. Já bych jenom poopravil ty slavnostní řečníky, že to nebyl pouze výsledek práce vlády, že to byla předně vzpomínková reflexe lidí, kteří mají ještě šanci srovnávat dnešek s minulostí.
      Čímž neříkám, že na minulost nemohou lidé reagovat různě. To znamená, že lidé došli k závěru, že přes všechny ty problémy, dokonce tak jak to bylo, to bylo určitě lepší než teď. A to byly ty hlasy. Potom ty hlasy toho Nečase a ty nesmysly, co ta vláda provádí, co dělá, to tomu jistě napomohlo. Já bych si přál a zejména naši přátelé zahraniční, abychom se posunuli dál ve smyslu odpovědi na tu otázku: Co teď?
      Kolega Chaloupka tady prohlásil, že jsem někde řekl, a já si to dobře pamatuji, bylo to na návštěvě v okrese Louny, v létě na chmelu, když jsem besedoval se studenty v JZD Konětopy. A já jsem říkal: Podívejte se, v poslední době se nám tady objevil jistý Zeman. Podívejte se, to je taky nějaký prognostik, on říká, co bude za padesát, sto let a podobně. A tam jsme si řekli, že nás nezajímá, co bude za padesát let. Nás zajímá pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek. A ještě jsem tam řekl jinou věc. Že až zjistíme, že umí postavit záchod, tak jim dáme postavit ubytovnu. Až budou umět postavit ubytovnu, dostanou část Prahy, aby ji mohli stavět. No a noviny se mohly z toho samozřejmě v té době zbláznit. Takže z toho vzniklo tady to, co soudruh Chaloupka řekl. Já si myslím, že nejlepší prognostik byl Gustáv Husák. A tím končím. On mi řekl: Budeš vyloučený ze strany, začneš kouřit, a pak tě začnou možná brát vážně. Když jsem ho přesvědčoval, že by neměl kouřit, že ho potřebujeme zdravého do těžkého období, do kterého jsme postupně vstupovali.
      Já jsem odešel od tématu, promiňte mi to.
      U těch voleb, soudruzi, přece tam je jedna základní věc. To snad chcete věřit – a já věřím, že tady tomu nikdo nevěří – že za čtyři roky bude lépe? Nebude. A tady máme mít, my marxisté-leninovci, revolucionáři mít jisto v jedné věci. Mít jistou obavu a zpracovávat obranu, aby se naše myšlenka nesvezla s těmi pomyslnými vítězi, nazvanými vítězi komunistické strany.
      Soudruzi pak řeknou: To udělali komunisté, vidíte, jak to dopadlo? Takže, myslím si diskusi začít už dnes. Ne potom až nás budou pranýřovat. A v této souvislosti si myslím, že to je také odkaz Velkého října. Abychom neslavili, spíše to má mít smutek, vážnost, černý oblek, papír a promýšlet.
      A znovu se vracím k té besedě, k těm prognózám Zemanovým. Co dnes, zítra a pozítří.