Konference k 95 letům KSČ

Přidáno ve středu 20. dubna 2016

39. pražská teoreticko-politická konference

      Významným příspěvkem k připomenutí 95. výročí založení Komunistické strany Československa se stala 39. pražská teoreticko-politická konference, pořádaná ve velkém sále budovy ÚV KSČM v sobotu 16. dubna 2016 OV KSČM Praha 1, jedenácti dalšími okresními a obvodními organizacemi strany, Městským výborem KSČM Jirkov, Klubem pokrokové inteligence Olomouc, KSČ a KSM.
      Za účasti zhruba stovky přítomných promluvilo 26 diskutujících po úvodním slovu Jiřího Horáka. Referent přiblížil dějiny strany, význam jejího vzniku, bolševizace, boje proti fašismu a za národní osvobození, vítězství socialismu bez krveprolití a jeho úspěšnou výstavbu. Nevyhnul se ani kritice nedostatků, které umožnily či napomohly restauraci kapitalismu (rozpor mezi socialistickým ideálem a jeho praktickou realizací, zaostávání vědecko-technického rozvoje, znečišťování životního prostředí, přezaměstnanost v některých oborech, nedostatek určitého zboží, zaostávání ideologické a politicko-výchovné činnosti). Proces zahnívání vedoucí ke kontrarevoluci byl nastolen na XX. sjezdu KSSS. I přes chyby a omyly byla léta 1948 – 1989 nejlepším a lidsky nejdůstojnějším obdobím v dějinách českých zemí a Slovenska. Majetek byl plně ve vlastnictví čs. občanů.
      Referent označil mimořádný sjezd KSČ v prosinci 1989 za dekomunizaci a dodal, že XVIII. sjezd KSČ (listopad 1990) se přihlásil k myšlenkám Socialistické internacionály a II. sjezd KSČM (prosinec 1992) pochválil porážku socialismu „stalinsko-brežněvovského typu“. Zde přijatý „Kladenský program“ je netřídní a nekomunistický. KSČM je stranou starého typu, vrátila se k sociálně demokratickému reformismu. Prezentuje se jako „nová“, ačkoli většinu členské základny má z předpřevratového období. Upadá do bezvýznamnosti a pasivity, je nečitelná. Závěrem vyzval delegáty IX. sjezdu KSČM (květen 2016) ke zvolení osobností, schopných to změnit.
      Kandidát na předsedu KSČM Ivan Hrůza odmítl opatrnickou politiku a zdůraznil, že po letech stagnace je nutná změna. Ladislav Šafránek uvedl, že výhody pro funkcionáře devalvovaly sociální spravedlnost a bohužel v KSČM přetrvávají dodnes. Orientace na konzum vedla ke ztrátě revolučnosti, kumulace funkcí a dlouhodobé setrvávání v nich způsobují stagnaci a izolaci a „osvědčené kádry“ uzurpují moc.
      Milan Matouš odsoudil, že KSČM nehájí komunisty před pronásledováním za jejich politickou činnost. Věra Klontza nastolila úkol vytvořit hnutí, schopné převzít moc. Změna nepřijde shora a nedojde k ní automaticky. Nesmíme zůstat v pasivní rezistenci. Sociální smír je holý nesmysl.
      Lukáš Vrobel se věnoval vztahu KSČM k mládeži. Politika a stav KSČM velkou část mladých komunistů odradily nejen od členství v této straně, ale i od jakékoli politické činnosti. Dokud se bude KSČM prezentovat jako druhá sociální demokracie, nebude přitahovat nové členy. Současné mapování dějin strany a dělnického hnutí přiblížili Hana Kráčmarová a František Kovanda, který pozval na říjnovou 2. konferenci o regionálních dějinách, která se bude konat v Čelákovicích.
      Miloš Jakeš konstatoval, že socialismus nebyl poražen cizími silami, ale svou vlastní stranou a tento proces začal v SSSR. Sovětská „přestavba“ byla jako Černobyl – dělal se pokus a vybuchla. Pokud se KSČM nedistancuje od mimořádného sjezdu KSČ, nepůjde vpřed. Stanislav Grospič označil „Kladenský program“ za zatěžující a dodal, že boj o funkce nesmí převážit nad základní ideou odmítání buržoazního systému.
      Vojtěch Mišičák z „Komunistické strany česká 21“ se vyslovil pro sjednocení českých KS. (V době konání konference byly Ministerstvem vnitra ČR zaregistrovány čtyři – KSČM /1990/, KSČ /1995/, KSČ 21 /2014/ a KS Čech, Moravy a Slezska /2016/, přičemž činnost vyvíjejí i dvě na nich nezávislé mládežnické organizace.)
      Ondřej Kazík přiblížil dějiny komunistického mládežnického hnutí a pozastavil se nad zlehčováním či přímo podporou imperialistické agrese a zastíráním podstaty Evropské unie frázemi ze strany některých představitelů KSČM. Jiný přístup po IX. sjezdu požadovali i Václav Exner a Vladimír Holiš.
      Jozef Servista řekl, že KSČ (obnovená v r. 1995) prohlásila mimořádný sjezd z r. 1989 na neplatný a vyzývá k témuž KSČM. Dle slov Ladislava Urbana jalová politika nepřitahuje mladé voliče ani členy a musíme jim nabídnout jinou alternativu než odpoutání se od reálného života. Jiří Bulka vyzval ke zlepšení ideologického vzdělávání, agitace a propagace, vytvoření ideologického oddělení KSČM a zvolení nového vedení strany, schopného sjednotit komunisty a vytvořit i jejich jednotnou mládežnickou organizaci.
      Jiří Jeřábek srovnával situaci prvorepublikové KSČ, která se mohla opřít o silnou dělnickou třídu, s dnešními komunisty v situaci, kdy je dělnická třída rozbita. Petr Šimůnek vyzval k vytváření jednoty komunistů doma i v zahraničí, zabránění nástupu fašismu a návratu k odborové práci. Vladimír Chaloupka odmítl nerespektování návrhů zdola a existenci paralelních nevolených orgánů a návrhy na manažersko-marketingový styl práce KSČM.
      Diskuzi uzavřela Marta Semelová. Uvedla, že nesmíme ustupovat od odmítání NATO a stále se omlouvat za své chyby. Spojme síly proti fašismu, válkám a NATO. Na akcích KV KSČM Praha vlají rudé prapory a mělo by tomu tak být všude.
      Pro zásadovou revoluční činnost komunistického hnutí, hodnou jeho slavných tradic, se vyslovili i ostatní diskutující. Jako obvykle bude úplné znění všech vystoupení otištěno ve sborníku, který vydá nakladatelství OREGO. Bohužel ani při této konferenci se někteří vystupující nevyhnuli nedodržování vyhrazeného času a odbíhání od tématu do příliš širokých souvislostí.
      Konference znovu demonstrovala samolibost uchvatitelů moci v KSČM, označujících sebe samé za „součást fungujícího demokratického systému, nikoli protisystémovou hrozbu demokracie“ (úvodní text RSDr./!/ Jiřího Nytry, předsedy OV KSČM Karviná, na internetových stránkách této organizace). Nikdo z těchto likvidátorů se neodvážil konferenci k 95. výročí KSČ zhanobit svou přítomností.

Leopold Vejr